přehled o místě Velká zelená oáza uprostřed města se vzrostlými stromy, vodními a travnatými plochami s možností pořádání pikniků, místo vycházek a relaxace pro všechny bez ohledu na věk, vznikla již v polovině 13. století jako lovecká obora. Celý areál, jakýsi Central park Prahy, je protkán mnoha hřišti a sítí cest a stezek, které slouží k rekreačnímu využití. více o místě Zdroj: Prague City Tourism Veřejný městský park. Dětských hřišť se ve Stromovce nachází hned několik. Pro příznivce grilování jsou určena 4 pikniková místa s grilem: dvě u cesty podél Podmokelské dráhy, dvě u cesty na Císařský ostrov; v zadní části parku, tzv. za tratí, je tolerováno rozdělat gril i mimo pikniková stanoviště (v případě, že jsou všechna obsazena): portalzp.praha.eu/stromovka_sknihou), speciální fitness prvky pro dospělé a seniory, 5 přenosných WC. mapa hřišť historie Královská obora leží v sousedství holešovického Výstaviště mezi ulicemi Za elektrárnou, Nad Královskou oborou a slepým ramenem Vltavy nazvaným Malá říčka. Její rozloha se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá na 95 ha. Vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil letohrádek. Za husitské doby byla poničena, za Vladislava Jagellonského znovu obnovena. Od husitských dob byla obora o svátku sv. Gotharda zpřístupňována veřejnosti. Z roku 1536 je doloženo vyměření obory – cca 86 ha (1500 x 1000 kroků). Ferdinand I. ji nechal v letech 1536 – 48 rozšířit a spojit přímou cestou s Pražským hradem. Byl založen rybník, sázely se stromy přivezené ze Šárky a postupně vznikaly dvě části: východní obora s letohrádkem byla oddělena zdí od západní bažantnice s myslivnou, později ovocnou zahradou. Největší rozkvět však nastal za Rudolfa II. Letohrádek na stráni byl renesančně přestavěn, obora se rozšířila, velký (dnes již neexistující) rybník byl rozšířen na 21 ha a do jeho středu byl nasypán ostrov. Jeho nejvýznamnějším pozůstatkem do dnešních dob je tzv. Dubový pahorek – vyvýšený ostrov bývalého rybníka, na němž rostou mohutné zachovalé duby. V letech 1582 – 93 vzniklo pro zásobování rybníka vodou z Vltavy unikátní technické dílo – Rudolfova štola. Přestože byl Velký rybník později zasypán, Rudolfova štola o délce 1102 m přivádí vodu od Pichlova domku u Štefánikova mostu tunelem pod Letnou až do Stromovky, kde je osazen vchod do štoly renesančním portálem s datem 1583 a s monogramem Rudolfa II. V první polovině 18. st. se obora stala několikrát vojenským ležením s katastrofálními následky. Byla tak poničena, že se uvažovalo o jejím zrušení. Péčí hraběte Kinského však byla přece jen obnovena, takže se zde mohly konat lidové slavnosti za korunovace Františka I. Jeho císařský dekret z r. 1804 pak potvrdil definitivní zpřístupnění veřejnosti a od té doby nastává snaha změnit oboru na velký anglický krajinářský park. Po r. 1850 byla založna štěpnice, (německy Baumgarten) a odtud patrně vznikl název Stromovka. Chov lovné zvěře již nebyl obnoven, byly vytvořeny květinové partery a okrasné záhony, bazény a vodotrysky a byla osazena sochařská výzdoba. Byla odstraněna dělící zeď mezi ovocnou zahradou a oborou. Šlechtovka V blízkosti rybníků stojí tzv. Stará (Šlechtova) restaurace, původně Královská dvorana, postavená snad podle návrhu Jeana Baptisty Matheye, s freskami Jana Jakuba Steinfelse (zbudována v letech 1689 – 1691) a přestavěná roku 1791 Františkem Antonínem Hergetem a znovu Bernardem Grueberem na zahradní restauraci. Roku 1882 si restauraci pronajal Václav Šlechta. V roce 1979 objekt vyhořel a byl v dezolátním stavu. V současné době prochází toto oblíbené výletní místo rekonstrukcí. Místodržitelský letohrádek Historie letohrádku sahá do dávné minulosti. Již ve 13. století byl pravděpodobně na místě dnešního letohrádku postaven lovčí hrádek. Za vlády Vladislava II. Jagellonského proběhla výstavba (možná ovšem jen přestavba) letohrádku v pozdně gotickém slohu (1495 – 1502). Následně pak renesanční přestavba, která začala v roce 1580 a skončila 1594. Roku 1744 byl letohrádek vypálen pruskou armádou. V devatenáctém století byl přestavěn v duchu romantizující novogotiky (v letech 1805 – 1811) Antonínem Palliardim podle projektu Jiřího Fischera. V současné době je zde oddělení novin a časopisů Národního muzea. Úprava zahrady Po r. 1880 byla zahrada upravována podle plánu tehdejšího vedoucího zahradníka Královské obory Karla Rozínka. Před restaurací byla vytvořena promenáda, byly sem soustředěny dendrologicky významné dřeviny, znovuvytvořen menší rybník, zvětšeny okrasné školky a vybudován geometricky řešený růžový sad. Problémy s vodním režimem ve snížených částech obory si vynutily rozšíření plochy rybníků. V r. 2001 jim daly pražské děti tyto názvy: Rudolfův, Šestáček, Zelený a Rozínek. V 19. a 20. st. byla zahrada poněkud zmenšena a znehodnocena výstavbou Podmokelské (1845) a Buštěhradské (1867) dráhy a dále výstavbou Akademie výtvarných umění a stavbou plavebního kanálu i Planetária, v neposlední řadě i o prostor dnešního Výstaviště. Záplavy Stromovka byla poškozena srpnovými záplavami v roce 2002, byla zničena zhruba třetina celé obory. K největším ztrátám došlo na ploše bývalého Rudolfova rybníka. Povodeň poškodila velké množství stromů, cca 200 jich bylo zničeno prakticky ihned, 300 uhynulo později v důsledku nedostatku kyslíku v půdě a dalších 200 stromů uschlo. Veřejnosti byla Stromovka po povodni zpřístupněna 1. dubna 2003. V rámci popovodňové obnovy byly vysázeny stovky nových stromů, keřů a růží. Celý areál je protkán sítí cest a stezek, které slouží k rekreačnímu využití.