Z Bubenče do Troji

popis trasy

Délka: 6 km

1.Chotkovy sady (MHD zastávka tram) →

 2. Bílkova vila
Ateliérová vila významného secesního sochaře Františka Bílka vznikla podle jeho vlastního projektu na počátku 20. století. Fasáda symbolizuje obilné pole a vyjadřuje analogii přírodního a uměleckého tvoření. Ve vile můžete navštívit stálou expozici zahrnující původní vybavení ateliéru a vybraná Bílkova symbolistní díla.

→ Mickiewiczova ulice →

3. Písecká brána Brána je součástí bývalého barokního opevnění a dnes slouží jako galerie a kavárna. Právě na bývalých bastionech tohoto opevnění, známého jako Mariánské hradby, v letech 1910 až 1914 vznikly zdejší vily, komponované podle britských vzorů jako „zahradní město“.

→ Park Charlotty G. Masarykové → ulice K Brusce → přes třídu Milady Horákové → ulice Muchova → ulice Pelléova

 4. Villa Pellé
Novorenesanční stavba z konce 19. století, jejímž nejznámějším obyvatelem byl francouzský generál Maurice César Joseph Pellé, který se významně podílel na vytváření československé armády (zrušil dobrovolnický charakter vojska a vytvořil pravidelnou armádu s pevným vojenským řádem). Vila funguje jako kulturní a společenské centrum, v němž se pořádají výstavy, koncerty a semináře.

 → ulice Slavíčkova → 5 vila Jana Kouly → 6 vila rodiny Suchardů → 7 vila Karla Vítězslava Maška → ulice Suchardova → 8 Suchardova ateliérová vila

5. Vila Jana Kouly
V záplavě krásných vil vynikají dvě sousedící vily s číslem 17 a 15. Tu první, kombinující historismus s prvky lidové architektury, obýval stavitel Jan Koula.

6. Vila rodiny Suchardovy
Ve druhé vile, s fasádou vyzdobenou podle kartonů Mikoláše Alše, žila umělecká rodina Suchardových. Novorenesanční vilu s číslem 15 postavil sochař Stanislav Sucharda podle návrhu architekta Jana Kouly.

7. Vila Karla Vítězslava Maška
Vila secesního malíře a architekta nese číslo 7 a svým stylem připomíná dům Jana Kouly, ovšem ve zdobnějším provedení. Výrazná je především malba a modelace sloupů.

 8. Suchardova ateliérová vila
Ateliérová vila sochaře Stanislava Suchardy, ve které vznikal monumentální pomník Františka Palackého (Palackého náměstí), je dílem zakladatele české architektonické moderny Jana Kotěry a zároveň jeho jedinou vilou, která se dochovala v původním stavu. Ve vile nyní sídlí Muzeum Stanislava Suchardy.

 → ulice Na Zátorce → ulice Jaselská → ulice Československé armády → ulice Bubenečská → ulice Ronalda Reagana

 9. Vila Otto Petschka
Reprezentativní vstup je bránou do rozsáhlého areálu obklopujícího luxusní prvorepublikovou vilu, kterou pro Otto Petschka navrhl architekt Max Spielmann. Židovský rod Petschků, původem z Peček u Kolína, se díky podnikatelskému nadání svých členů stal jednou z nejvýznamnějších evropských podnikatelských a bankovních dynastií 19. století; pozoruhodná byla i jejich charitativní činnost. Už ve své době vila vynikala rozlohou (má neuvěřitelných 148 místností) a moderním vybavením (součástí byla posilovna i podzemní bazén ve stylu římských lázní). Od konce druhé světové války je vila majetkem USA a slouží jako rezidence velvyslance Spojených států amerických.

 → ulice Pelléova →

10. Vila Lanna
Novorenesanční vila s řadou okázalých prvků byla v této oblasti vybudována jako jedna z prvních již v roce 1872, kdysi ji zde jako letní odpočinkové sídlo nechal postavit významný průmyslník a sběratel Vojtěch Lanna. Vila se nachází v místě bývalé hlavní cesty, jíž do oblíbené Královské obory – dnešní Stromovky – proudila někdejší pražská smetánka. Prostory využívá Akademie věd ČR.

 → ulice Na Seníku → ulice V Sadech → 

11. Vila Julia Petschka
Ulice V Sadech vede okolo zadního traktu honosné, donedávna zchátralé, nyní rekonstruované vily v eklektickém slohu, kterou si nechal postavit strýc Otto Petschka Julius. V roce 2022 budovu coby své nové sídlo otevřel veřejnosti Památník národního písemnictví. Muzeum nabízí řadu doprovodných programů, krátkodobé výstavy, lektorské oddělení, moderně vybavené studovny, multifunkční sál, kavárnu a rozlehlou zahradu.

 → ulice Wolkerova →

12. Hostinec Na Slamníku
Krčma byla na dnešní křižovatce ulic Wolkerova a Gotthardská písemně doložena už v 17. století. Jedná se o jednu z nejstarších bez přerušení fungujících hospod v Praze, kde stále převažují místní nad turisty. V době totality byl „Slamník“ oblíbeným kulturním centrem alternativní hudební scény.

 → ulice Wolkerova → nám. Borise Němcova →

13. Vila Friedricha Petschka
Na konci náměstí Borise Němcova se po pravé straně nachází oficiální vjezd do další Petschkovy vily – dnešního velvyslanectví Ruské federace. Autorem vily ve stylu francouzského baroka byl opět architekt Max Spielmann, dvorní architekt rodiny Petschků. Postavena byla pro mladšího bratra Otto Petschka Friedricha. Rozlehlý komplex se rozkládá na pozemku o velikosti jednoho hektaru, jehož součástí je také zahrada s jezírkem.

14. Novogotická brána a Místodržitelský letohrádek
Za novogotickou vstupní bránou z roku 1814 se na vrcholu Stromovky tyčí působivý romantický zámeček. Žlutou fasádu ve stylu anglické novogotiky získal na začátku 19. století, poté, co byla roku 1804 obora otevřena veřejnosti. Historie této stavby však sahá již do 15. století. Budova je bohužel nepřístupná; za návštěvu ovšem stojí její terasa, z níž se nabízí krásný výhled na Stromovku, Troju i údolí Vltavy.Zajímavost: V pravém rohu terasy jsou umístěny unikátní sluneční hodiny z roku 1698. Mají tvar zeměkoule s pohyblivým kovovým ukazatelem. Na červeném mramorovém povrchu jsou vyznačeny obratníky a časové údaje. Pro zjištění aktuálního časového údaje je třeba namířit špičku ke slunci a pohybovat s ukazatelem tak, aby vrhal minimální stín (stejná šířka jako ukazatel). Povedlo se?

 → Mecseryho silnice (své jméno jí vtiskl někdejší pražský místodržící Karl Mecsery de Tsoor, který ji zde v r. 1861 vybudoval)  →

15. Bývalá vozovna elektrické dráhy
Od roku 1898 do roku 1937 byla v Královské oboře využívána malá vozovna tramvají Elektrických podniků. Část hrázděného objektu zachránila před demolicí moderní přestavba na restauraci Vozovna Stromovka.

→ 16 Stromovka  → 17 Rudolfova štola → 18 bývalá Šlechtova restaurace → 19 rybníky

16. Stromovka
Královskou oboru (dnešní Stromovku) založil král Přemysl Otakar II. již ve 13. století jako ohrazenou loveckou oboru. Areál prošel v průběhu staletí mnoha změnami; nejzásadnější se odehrály v 16. století na příkaz císaře Rudolfa II., který nechal rozšířit pozemky i dnes již neexistující velký rybník.Zajímavost: Královská obora byla až do začátku 19. století uzavřena a prostý lid do ní směl vstoupit pouze o Velikonocích. To se změnilo v roce 1804 císařským dekretem Františka I., který otevřel oboru veřejnosti.

17. Rudolfova štola
Jen nenápadný vstup označuje místo, kde končí 1100 m dlouhý vodní tunel, který zde koncem 16. století přikázal vybudovat císař Rudolf II a který do rybníka ve Stromovce přiváděl samospádem vodu z Vltavy u Starého Města. Tato ražená štola vejčitého tvaru, jedinečné technické dílo, vede pod letenským kopcem v hloubce zhruba 45 metrů.

18. Bývalá Šlechtova restaurace
Původně barokní letohrádek ze 17. století byl reprezentativním panským sídlem, jež se stalo dokonce svědkem císařské korunovační slavnosti Františka I. Ve 20. let 19. století byl v jejích historických prostorech zahájen provoz restaurace. V současné době prochází toto oblíbené výletní místo rekonstrukcí.

19. Rybníky
Ve středu původního – Rudolfova – velkého rybníka byl kdysi nasypán ostrov, který je dnes jediným pozůstatkem této velkolepé vodní plochy. Dnes se mu říká Dubový pahorek a díky vybudování nových rybníků v roce 2016 jeho břehy z většiny opět obklopuje voda.

→ ulice Za Elektrárnou → lávka na Císařský ostrov → přívoz (celoročně) → ulice Povltavská → ulice U Trojského zámku → 20. Zoologická zahrada (MHD zastávka bus)

Tip: Pokud máte dost energie a procházku si budete chtít prodloužit, navrhujeme návštěvu Zoologické zahrady, zámku Troja nebo Botanické zahrady