přehled o místě Pražský úsek řeky Vltavy zdobí třináct ostrovů různých velikostí. Některé z nich ožívají v letních měsících kulturními festivaly, jiné jsou tiché po celý rok. Vydejme se poznat alespoň tři z nich. Všechny jsou na dohled od Národního divadla, kde procházkový okruh začneme i skončíme, a to na přilehlé, částečně přístupné zastávce tramvaje. Terén na trase je vcelku rovný, pouze místy s lehkým stoupáním a klesáním. Krátké zúžené koridory mají šířku minimálně 90 cm. Z hlediska bezbariérovosti jsou největší komplikací na trase hrubá historická dlažba na některých přechodech a výrazné sklony sklopených obrubníků. Obtížný je také přístup na Dětský ostrov, který propojuje s přístupovým chodníkem prudká lávka. Právě pro překonání těchto míst doporučujeme průvodce. více o místě Zdroj: Prague City Tourism popis trasy Obtížnost: lehká až střední Délka trasy 3,2 km |→ Národní třída → most Legií → Střelecký ostrov Národní třída, která rozděluje Staré a Nové Město, začala vznikat v druhé polovině 18. století v místě zasypaného hradebního příkopu, přičemž od roku 1840 dostávalo nové tvary i nábřeží s řetězovým mostem císaře Františka I., předchůdcem dnešního mostu Legií. Zcela nově pozvedlo ulici novorenesanční Národní divadlo zbudované v roce 1881, kolem něhož se utvořila noblesní zóna s galerií umění v Topičově salonu, kavárnou Slávií, ale i budovou Akademie věd. Národní divadlo bylo vybudováno z celonárodních sbírek a otevřeno r. 1881, po požáru podruhé r. 1883. Vnější i vnitřní výzdobu tvoří vrcholná díla českých autorů 19. století — M. Alše, F. Ženíška, V. Hynaise, J. V. Myslbeka aj. Pamětní deska na průčelí Kaňkova domu či Schirdingovského paláce, jak je nazýván, a jenž se nachází nedaleko při křížení s Mikulandskou ulicí, připomíná zase zásadní události moderních dějin Národní třídy, kdy právě zde 17. listopadu 1989 zásahem proti demonstrujícím studentům začala sametová revoluce. Popřemýšlet chvíli o pestré a dramatické minulosti tohoto místa můžeme například v Národní kavárně, která má na rozdíl od své slavnější kolegyně Slávie bezbariérový vstup. Podnik vznikl už v roce 1896, ale období největší slávy zažil až za první republiky, kdy se zde pravidelně potkávala česká kulturní obec a při debatách tu kávu usrkávali Voskovec s Werichem, Karel Čapek, Jan Masaryk nebo Ferdinand Peroutka. Jiného ducha má částečně přístupná kavárna Nona ve skleněné budově Nové scény Národního divadla, která nabízí příjemnou atmosféru i skvělý výhled na zdobnou secesní fasádu Topičova domu. Rozloučíme se s Národní třídou a po světelném přechodu po pravé straně se dostaneme na most Legií. Přechod má na obou koncích snížené obrubníky, ale povrch vozovky částečně tvoří hrubá dlažba a navíc je třeba překonat tramvajové koleje. Navazující chodník na pravé straně mostu je dlážděný mozaikou místy s lehkými poruchami. Most Legií byl slavnostně otevřen roku 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I., po kterém byl pojmenován, v roce 1919 se však už nazýval most Legií. Měří 343 metrů a je široký 16 metrů. Dvě věže stojící na mostě sloužily původně k vybírání mýtného. Most a Střelecký ostrov pod ním bezbariérově spojuje volně přístupný výtah s rozměry 110×130 cm, k němuž vede krátká roštová lávka. Před spodní výtahovou stanicí se otevírá parkový prostor s udržovanými mlatovými cestami. Na severní špici ostrova si můžeme vychutnat jedinečné posezení pod vzrostlými jírovci s výhledem na hladinu řeky, protější Kampu, Hradčany i budovu Národního divadla na pravém břehu. Na obtížný dlážděný povrch narazíme pod mostním obloukem, kudy se vstupuje na jižní polovinu ostrova. V těchto místech se také nacházejí veřejné toalety. Jižní část ostrova je běžné veřejnosti přístupná jen ke klasicistní budově bývalé střelnice. → Janáčkovo nábřeží → Jiráskův most Výtahem vyjedeme zpět na most Legií a přejdeme, stále po pravé straně, na druhý břeh Vltavy. Čeká nás obtížnější úsek cesty s prudšími sklony sklopených obrubníků a hrubší dlažbou na konci mostu a při přecházení ulic Všehrdova a Šeříková, kde je teprve první přechod na druhou stranu ulice Vítězná. Přejdeme a vrátíme se po rovném dlážděném chodníku s upravenými přechody zpátky k mostu a zabočíme vpravo na Janáčkovo nábřeží. Po levé straně ulice lemované vzrostlými stromy se vydáme jižním směrem k Jiráskovu mostu. Cestou si můžeme prohlédnout noblesní činžovní domy, které v této části nábřeží vznikaly zejména na sklonku 19. století a dnes jsou součástí pražské památkové rezervace. Od křížení Janáčkova nábřeží a ulice Pavla Švandy ze Semčic se po levé straně otevírá malý parčík, ze kterého vede lávka na Dětský ostrov, oblíbené odpočinkové místo s velkým dětským hřištěm a úžasným výhledem na protější vltavský břeh. Sklon přístupového mostku i navazující rampy je ale velmi příkrý a místy má až 17 %. Široký páteřní chodník, který podélně probíhá ostrovem, má naopak pěkný rovný povrch ze zámkové dlažby. Ať už si zastávku na Dětském ostrově uděláme nebo ne, bude naše trasa pokračovat k bílé vodárenské věži zřízené roku 1562 k zásobování malostranských kašen. Stojí na nejmenším pražském ostrůvku s názvem Petržilkovský, který je ale pro veřejnost nepřístupný Přechod se sklopenými obrubníky u věže nás navede přes navazující asfaltový chodník na Jiráskův most. Úsek může být obtížný svým táhlým podélným sklonem, který ovšem není příliš prudký. → Tančící dům → Galerie Mánes → Slovanský ostrov →| Po levé straně Jiráskova mostu, z něhož se otevírá další impozantní výhled na řeku a okolní zástavbu, přejdeme na Nové Město. Dopravně složitá křižovatka na konci mostu je vybavená semafory a sníženými obrubníky. Snadno se tak dostaneme k nepřehlédnutelné stavbě moderní architektury — Tančícímu domu. Dvě propojené věže z kontrastních materiálů, skla a betonu, představují tanečníky Ginger Rogersovou a Freda Astaira. Tančící dům stojí na Rašínově nábřeží od r. 1996. Projektovali ho světoví architekti Vlado Milunič a Frank O. Gehry. V Tančícím domě můžete navštívit galerii, restauraci a bar s vyhlídkovou terasou, odkud můžete obdivovat Prahu z 360 stupňů. Vrátíme se přes světelnou křižovatku na levý chodník Masarykova nábřeží. Před sebou uvidíme další skvostnou budovu, funkcionalistickou Galerii Mánes. Stavba propojuje nábřeží a poslední ostrov, který na této trase navštívíme. Jmenuje se Slovanský, ale často se mu říká Žofín podle krásného novorenesančního paláce, který zde stojí. Propojení nábřeží a ostrova budovou Mánesa je bariérové s delším schodištěm. Musíme tedy dojít až k široké lávce, která má jen mírný sklon a dobrý povrch z mozaikové dlažby. Po příjemné zastávce na Slovanském ostrově se znovu po levé straně ulice vydáme směrem k Národnímu divadlu. Přejdeme přechod s hrubší dlažbou přes tramvajové koleje a octneme se zpět na Národní třídě. doporučené objekty na trase Národní kavárna Národní 339/11, Praha 1, www.narodnikavarna.cz vstup hlavním vchodem (dvoukřídlé dveře šířka 2×88 cm) dostatečný manipulační prostor v interiéru průchody široké min. 80 cm jídelní stoly (výška 73 cm) s možností podjezdu (výška 70 cm) v objektu jsou pouze běžné toalety umístěné v přízemí Nová scéna — Café Nona Národní 1393/4, Praha 1, www.cafenona.cz vstup hlavním vchodem (dvoukřídlé dveře šířka 2×76 cm) dostatečný manipulační prostor v interiéru průchody široké min. 70 cm výtah (automaticky otevírané dveře šířka 80 cm; klec šířka 134 cm, hloubka 140 cm) spojující přízemí až 3. patro) částečně přístupná toaleta ve 3. patře (dveře šířka 90 cm; kabina šířka 157 cm, hloubka 214 cm) Galerie Tančící dům Jiráskovo náměstí 1981/6, Praha 2, www.galerietancicidum.cz vstup postranním vchodem (dvoukřídlé dveře šířka 2x 88 cm) dostatečný manipulační prostor v interiéru přístupné pouze přízemí galerie průchody široké min. 80 cm kavárna v přízemí (dveře šířka 86 cm) restaurace s vyhlídkou v 7. patře výtah do restaurace (automaticky otevírané dveře šířka 88 cm; klec šířka 172 cm, hloubka 123 cm) spojující přízemí až 7. patro upravená toaleta s nedostatečnou hloubkou kabiny v 7. patře (dveře šířka 80 cm; kabina šířka 140 cm, hloubka 120—160 cm) Galerie Mánes Masarykovo nábřeží 250/1, Praha 1, www.galeriemanes.com vstup hlavním vchodem (jednokřídlé dveře šířka 109 cm) s prahem (výška 3,5 cm) dostatečný manipulační prostor v interiéru průchody široké min. 80 cm výtah G (automaticky otevírané dveře šířka 80 cm; klec šířka 110 cm, hloubka 140 cm) spojující –1. až 1. patro, včetně mezipater přístupná toaleta v –1. patře (dveře šířka 90 cm; kabina šířka 160 cm, hloubka 168 cm) bezbariérová restaurace v objektu, vlastní vstup (dvoukřídlé dveře šířka 2×97 cm), výtah B (automaticky otevírané dveře šířka 80 cm; klec šířka 110 cm, hloubka 140 cm) a přístupná toaleta (dveře šířka 80 cm; kabina šířka 176 cm, min. průchod šířka 160 cm, hloubka 296 cm) Restaurace Žofín Slovanský ostrov 226/8, Praha 1, www.zofinrestaurant.cz přístupový chodník s hrubou dlažbou prostory restaurace umístěné v přízemí paláce Žofín vstup vedlejším vchodem přes zastřešenou restaurační terasu (dvoukřídlé dveře šířka 2×80 cm) s rampou (sklon 12,5 %, šířka 160 cm, délka 120 cm) zúžený vstup do interiéru (dvoukřídlé dveře šířka 2×75 cm) dostatečný manipulační prostor v interiéru průchody široké min. 75 cm přístupná toaleta v přízemí (dveře šířka 89 cm; kabina šířka 302 cm, hloubka 180 cm) toalety Veřejné WC Střelecký ostrov umístěno pod mostním obloukem, přístup výtahem (automaticky otevírané dveře šířka 85 cm; klec šířka 110 cm, hloubka 130 cm) přístupová cesta s hrubou dlažbou a mírným sklonem (do 5 %) vstup hlavním vchodem (jednokřídlé dveře šířka 116 cm) prostorná předsíň částečně přístupná toaleta (dveře šířka 80 cm; kabina šířka 140 cm, hloubka 163 cm) a omezený prostor vedle mísy WC (šířka 75 cm) WC mísa vybavena jedním sklopným a jedním pevným madlem Podrobné popisy přístupnosti doporučených i dalších objektů na trase jsou uvedeny na www.mapapristupnosti.cz.